ZDENĚK KULIŠŤÁK #3 post: obránce narozen: 08.03.1973 výška: 175 cm váha: 80 kg držení hole: Pravé 1. gól: --.--.---- (-------)
Lord of 1.FbK Rožnov. Nebýt právě jeho asi bychom dnes Rožnov ve florbalových vodách těžko hledali. Všichni co hrají za Rožnovské Sršně můžou děkovat za florbalové zážitky spjaté s tímto klubem právě této personě!

foto Zdeněk Kulišťák:
1, 2,

ROZHOVOR (17.02.2003)

Jsi funkcionář, hráč i trenér v jedné osobě, jak všechny tyto činnosti stíháš i při svém náročném povolání?
O náročnosti mého povolání lze vést sáhodlouhou diskusi, ono strašně záleží na aktuálním počasí a postavení hvězd. Musím také upozornit, že jako trenér už od začátku roku v mužské kategorii nefiguruji. Ono to s tom vytížeností naní zase tak strašné. Tak jako každá zájmová činnost chce obětovat kousek volného času. Jelikož existuje v našem klubu dělba úkolů a mě odpadlo trénování, je to s časem věnovanému florbalu určitě příznivější. A jestli stíhám? Jsou záležitosti, které se musí vyřešit v termínu, takže spoustu věcí musím stihnout. Asi nejnáročnější období je v květnu a potom na začátku kalendářního roku.

Ze zákulisí týmu jsme se ale dozvěděli, že uvažuješ skončit s funkcí hlavního trenéra? Máš představu kdo by Tě mohl v této funkci nahradit?
Nemluvme o zákulisí, řekl jsem to veřejně a to z několika důvodů: To, že jsem se provizorně ujal vedení tréninků a měl jsem tím pádem úplně jiné starosti, než sledovat svůj výkon, na mně zanechalo určitě stopy. A já jsem úplně ztratil chuť do hry a pouze se díval, jak se mi někteří výkonnostně vzdalují. Do sezóny 2002-2003 jsem vstupoval jako statutární zástupce klubu a hlavní trenér, což není příliš vhodná kombinace pro komunikaci mezi trenérem a vedením klubu. Co se týká trénování, nemám žádné zkušenosti a tudíž neumím hráčům nic říct. Myslím si, že to je dost důvodů, proč ukončit funkci hlavního trenéra. V takto vedených trénincích mě adekvátně nahradí polovina týmu. Důvěru ale nemohl dostat nikdo jiný, než posila z jihu Zbyněk Macura, který má v trénování bohaté zkušenosti a hlavně florbalu rozumí. Nepožádat ho by byl hřích.

Zdeňku, kdy se zrodila myšlenka založit florbalový klub a jak vznikl?
Myšlenka založit florbalový tým se zrodila, pokud se nemýlím, na podzim roku 2000. Jelikož ale byly rozehrány veškeré soutěže, byla to opravdu jenom myšlenka. Tuto myšlenku vyřkl Vilda Janoušek, díky němuž se mnozí z nás poprvé setkali s florbalovým nářadím. Tuším, že to bylo na podzim 1999. Realizace myšlenky o registraci do ligové soutěže byla uskutečněna trochu divokým hurá stylem až koncem května nebo snad dokonce začátkem června roku 2001. V červenci 2001 byl založen 1. Florbalový klub Rožnov p.R. za účasti jedenácti zakládajících členů.

Jak jste sháněli hráče?
Registrace a složení nemalé částky peněz byl první krok do neznámého prostředí severomoravského florbalu a možná trochu riskantní, neboť po zaregistrování do ligy nás bylo přesně sedm. Již v době dřívějších jsme společně hrávali s partou maturantů a už při přihlašování do ligové soutěže jsme s některými počítali. Rázem nás bylo deset. Po doplnění týmu několika individualitami (jako např. Filda Černý, Zbygar Štamposký a náš první průvodce florbalem Radek Kučera), jsme vyrazili do bojů. S týmem, který na první ligové zápasy nesložil ani dvě kompletní pětky.

Jak bys zhodnotil uplynulou sezónu?
Uplynulá sezóna byla pro nás, jako pro nováčka, zpočátku velmi složitá. Nepřicházely výsledky, nevěděli jsme, co hrát a po obdrženém prvním a druhém gólu se tým sesypal. Zlepšení se nedostavilo ani po prvním vítězství po neuvěřitelném výpadku soupeře. Od ostatních nováčků jsme se ale přece jen něčím lišili. Dostávali jsme (když pominu Hlučínský debakl 2:12) poměrně málo gólů. Brzy jsme pochopili, že otevřená hra nám ovoce nepřinese a naše naději tkví v obezřetné obranné hře, čímž vznikl prostor pro rychlý protiútok. Když tedy shrnu uplynulou sezónu, výsledkově dopadla nad očekávání, herně to ale bylo horší. Náš tým se rval a bojoval, vítězství byla vydřená. Ale jako samouci jsme si zvykli na svůj styl hry a navykli jsme si na spoustu špatných věcí. Obrana nepodporovala útok a pro změnu když ho podpořila, marně čekala na přihrávku. Běhalo se za míčem, takže po třech přihrávkách byl hráč úplně jinde, než měl být. Nepřekonatelným problémem bylo střídání a přesilové hry. Na závěr hodnocení musím vzpomenout post, který nás v kritických chvílích dokázal podržet. Brankářská dvojice Kučera - Doleček.

Zatím jsi nevstřelil žádný gól, kdy očekáváš svou premiérovou trefu?
Nejvíce času ve hře jsem doposud většinou strávil před svou vlastní branou. Za uplynulou ligovou sezónu jsem kloudně vystřelil asi dvakrát, tuto sezónu jsem byl občas i v útoku, ale i zde jsem si jistější spíše v obranné fázi. Radost z mého premiérového gólu mi pokazili rozhodčí na loňském turnaji v Bílovci, kterým bych býval otevřel skóre v zápase s Lipníkem. A kdy se zapíšu do statistik? Letošní tzv. béčko, za které hraji, má dosti velký problém si vůbec nějaké šance vytvořit. A to nemluvím o proměňování. Míček je kulatý a štěstěna vrtkavá, takže doufám, že se do konce hráčské kariéry trefím.

Rožnovu se nevydařil vůbec Český pohár, očekáváš, že se budou chtít hráči zúčastnit příštího ročníku?
Především bych poukázal na skutečnost, že první kolo Českého poháru se hraje v polovině srpna, což je podle mě nesmysl. Téměř třetina hráčů je stále ještě mimo. A to ještě pomíjím skutečnost, že do poloviny srpna se ještě ani pořádně netrénuje, tělocvičny a haly škol jsou zpravidla uzavřeny a tak se všichni sejdou až na zápasech Českého poháru. Loni se hrálo ve dvou dnech a to jsme ještě měli štěstí, že se pořadatelství neujal klub ze Znojma. Za hráče samozřejmě mluvit nemůžu, ale za sebe jako hráče či zástupce klubu jsem k účastí na Českém poháru skeptický. Zahrajeme si sice proti celkům z vyšších lig, ve kterých dostává zpravidla příležitost záloha, avšak výdaje za celé jedno kolo jsou kolem 4500 až 5000 Kč a skutečný účel to v našem případě neplní.

Před tuto sezónou se řady 1.FbK Rožnov značně rozšířily a mnoho hráčů bylo vytlačeno ze sestavy pro soutěžní utkání, máš představu jak se bude klub touto problematikou dále zabývat?
Značné rozšíření klubu nebo lépe řečeno hráčského kádru nemělo za následek hromadné vytlačování výkonnostně slabších. Vždyť se jednalo o tři nebo čtyři hráče, kteří opustili základní kádr a výměnou se určitě hra určitě oživila. Těmto hráčům patří samozřejmě za jejich působení dík. Pokud je ale někdo vytlačen ze základní sestavy a cítí to jako problém, který by měl řešit klub, tak to asi není příliš dobré a to jak pro hráče samotného, tak pro hráčský kádr. Je to pouze problém samotného hráče, který by se měl zamyslet nad tím, proč není tam, kde chce být, a co pro to udělal či udělá. Klub při nárůstu hráčské základny musí řešit jinou problematiku. Každému hráči, který si plní veškeré závazky, a to zejména finanční, musí být umožněna možnost startu v nějaké soutěži a srovnatelné tréninkové možnosti s těmi lepšími. Obávám se, že bez většího rozšíření hráčského kádru by to nebylo možné a ti tři nebo čtyři, co byli vytlačeni ze základu by zahřívali pouze lavičku. V současné době hraje cca 25 hráčů dvě soutěže, tudíž každý má příležitost se soutěžních utkání zúčastnit a ukázat, co v něm je.

Myslíš, že rozšíření kádru má i nějaké kladné hodnoty?
Především, než se zmíním o kladech, je potřeba vzpomenout i negativa. Především společné tréninky. Naše tréninkové prostory jsou o něco málo menší, než je rozměr 40 x 20 m, takže při účasti všech hráčů je přeplněno. Optimální je, když se dostaví méně jak 20 hráčů, což je mj. méně náročné také pro trenéra. Další bolestí společných tréninků je výkonnostní rozdíl, kdy při provádění cviku na sebe narazí dva nebo tři s rozdílnou přihrávkou a zpracováním míčku. Jak jsem již dříve podotkl, díky značnému rozšíření kádru se naskytla možnost účasti ve druhé soutěži, která se odehrává ve nedělních večerních hodinách a je mimochodem na velmi slušné úrovni. Zde neúčast dvou nebo tří hráčů není zase tak bolestná a navíc si zde zahrají také hráči "A" týmu. V poslední době mě trochu mrzí, že je účast záložníků strašně nízká, na druhé straně není na škodu když si zahrají ti lepší. Širší členská základna je rovněž základ pro zisk finančních prostředků od státních a obecních institucí.

Jak to vypadá s výchovou mládeže pro klub do budoucna?
Již od jara 2002 se uvažuje se vybudováním mládežnického družstva pro obsazení kategorie juniorů resp. žáků, což se u některých setkalo s velkou nevolí a obavami. Především se jedná o čas strávený nad výchovou mládeže a o čas strávený na soutěžích a nad řešení finančního krytí mládežnického družstva. Florbal je strašně mladý sport a nemá zdaleka takovou tradici a zázemí, jako např. kopaná, hokej nebo házená, a tudíž pěkně dlouho potrvá, než vyroste další generace, která bude vedena k tomuto sportu svými rodiči, jakožto vysloužilými florbalisty. Dalším velikým problémem jsou finance. Rozpočet na jednu ligovou sezónu a jakéhokoli družstva se pohybuje kolem třiceti tisíc, což je poměrně vysoká částka pro 15 kluků ve věku 15-18 let. Spoléhat na jejich celoroční paušální příjem asi nelze a tak nezbývá nic jiného, než dát mladým nůž na krk a donutit je ke složení alespoň dvou třetin výše uvedené částky, bez které nemá cenu jakékoli soutěže začínat. A pokud se nepodaří na další sezónu obsadit juniorskou nebo žákovskou kategorii, dojde tomu zcela určitě v letech dalších. Možná že by nebylo špatné, kdyby v Rožnově vzniklo nějaké mládežnické družstvo pod některou ze základních či středních škol. Florbal se v Rožnově vyvíjí pomalými krůčky a proto není možno obsadit hned všechny mládežnické kategorie. Vždyť ještě před dvěma lety v Rožnově málokdo věděl, co to ten florbal vlastně je. Dnes ho má příležitost na vlastní oči vidět na našich trénincích, ukázkách pro děti nebo historicky prvního soutěžního klání, které se uskuteční 22. února ve sportovní hale SPŠ elektrotechnické v Rožnově - Koryčanských Pasekách, na které všechny srdečně zveme.

Jak Ty osobně vidíš své působení u týmu, budou moci se o tvé organizační schopnosti ostatní členové a hráči týmu i dále opírat?
Nemůžu o sobě říct, že mám organizační schopnosti, ba si myslím, že to je jedna z mých slabších stránek. Má dosavadní praxe mě ale naučila docela slušně úpravu písemností, letmému právnímu vědomí a používání nejskvělejších českých slov jako "například", "zejména" nebo "cca" a tyto zkušenosti se snažím zúročit také v klubové korespondenci. Jinak řečeno píšu smlouvy, žádosti, hlášenky, vyřizuji poštu. Organizační záležitosti, jako je shánění tréninkových prostor, organizování jednotlivých soutěži nebo nákup potřebného vybavení, nechávám na jiných. Myslím si, že náš klub má mnoho schopných organizátorů. Za všechny bych jmenoval Zbyňu Štampoského, který se ujal organizace "A" týmu a Míru Barana, který organizuje "B" tým, oba odvedli od začátku sezóny velký kus práce. A jak vidím své působení u týmu? Především je důležité, jak vidí mé působení u týmu ostatní členové klubu. Vždyť oni každoročně volí výkonný výbor a představitele klubu.

Jako hráč se na palubovku letos tak často nedostáváš, pokusíš se s tím něco udělat?
Já osobně si myslím, že každému, tedy i mně, je dáváno příležitostí dost. Nemám tedy pocit, že bych si nemohl dostatečně zahrát. A to, že dnes nedosahuji takových kvalit, abych si zahrál za "A" tým jenom nasvědčuje tomu, že šel výkonnostně tento tým nahoru. A pod kvalitním tréninkovým vedením půjde určitě ještě výš. Nemyslím si však, že jsem nějak markantně výkonnostně klesl, rovněž to nechci svádět na věk. Jednoduše se na mně podepsala skutečnost, že jsem půl roku netrénoval. A tak dostat se na úroveň svých spoluhráčů v "A" týmu je v současné době nemožné. Každopádně si přeji, aby mě tento sport bavil. A pokud vám balónek třikrát za minutu přeskočí hokejku nebo se od ní odrazí k soupeři a spoluhráč raději ani nepřihraje, přestane vás to jednoduše bavit. U mě je tedy základní předpoklad pro herní růst chuť do hry, která roste potom s každou vydařenou přihrávkou. A co s tím můžu dělat? Trénovat, trénovat a trénovat.

Jak si spokojený s výsledky klubu ať už soutěžních či organizačních?
Pokud je soutěžním výsledkem myšleno umístění v tabulce divize jih a počet bodů, potom musí být spokojený každý. Je potřeba si položit otázku, jestli toto umístění odpovídá předvedené hře. Hodnocení nechávám na trenérech. Mimochodem vzpomínám si na jarní část minulé sezóny, bilance byla tuším 5-4-1 a 14 bodů ze dvaceti, nikdo nikdy neřekl, že byl spokojený s předvedenou hrou. A kdyby to řekl, asi by lhal. Organizační záležitosti klubu bych nerad hodnotil, necháme to jiným.

Kam až bys chtěl Rožnov ve florbalu dotáhnout?
Jako jeden z vedení klubu mám za úkol zdárně dotáhnout všechny týmy klubu od začátku sezóny do konce sezóny. Poté následuje valná hromada a nová volba vedení. Asi není důležité, kde bych chtěl vidět rožnovský florbal. Důležité je, čeho chtějí dosáhnout sami hráči. Pokud chtějí do vyšších lig, záleží hlavně na nich. A strašně záleží také na tom, jestli mezi nimi nevznikne anarchie nebo naopak nadřazenost, protože to je nejrychlejší cesta k rozpadu týmu.

Co Ti v klubu nejvíce schází?
Kvalitní finanční zázemí. Jako v každém amatérském sportu je motivace hráčů složitá. To, že nedostanou plat, jak by si někteří přáli, není ještě tak nejhorší. Každý hráč ale musí platit měsíční paušál, aby klub vůbec přežil. Jelikož je v Rožnově mnoho jiných sportovních organizací, které mají stejný cíl, tedy získat od sponzorů co nejvíce peněz, není vůbec jednoduché na tento nový sport získat větší finanční obnos. Dále na Rožnovsku chybí možnost využití kvalitních tréninkových prostor. Jediná cenově přijatelná sportovní hala o rozměrech házenkářského hřiště v okruhu 20 km je pro tak sportem posedlé město skutečně málo. A když ještě vezmeme v úvahu, že v této sportovní hale mají velké zázemí házenkáři, tak je téměř nemožné sehnat takové tréninkové prostory, které nám vyhovují.

Co by sis nejraděj přál v tvém osobním řivotě?
Pokud to má být florbalové přání, tak aby mi okolnosti dovolily ještě chvilku provozovat tento krásný sport. A ostatní prozrazovat nebudu.